Tereza Koudelová, Miroslava Sloupová

Policie v uplynulých třech letech eviduje pokles počtu dopravních nehod, velkým nebezpečím je nadále přítomnost alkoholu v krvi řidičů. Mezi nejrizikovější oblasti České republiky patří Jihomoravský, Moravskoslezský či Plzeňský kraj. K nehodám dochází nejčastěji, když za volant usedne středně podnapilý člověk, tedy ten, kdo má v krvi 1,5 alkoholu. Vyplývá to z dat Policie České republiky za roky 2020 až 2022.

Počet dopravních nehod v uplynulém roce v porovnání s předchozími dvěma lety klesl. Zatímco v roce 2020 řešila policie 94 794 a v roce 2021 pak 99 332 dopravních nehod, v roce loňském to bylo „pouze“ 90 442.

Nárůst zaznamenali policisté jen v Olomouckém kraji, kde se k 5. 12. 2022 událo 5 362 dopravních nehod, tedy o necelé tři stovky více než ke stejnému datu v roce 2020. V ostatních krajích ale nehodovost v porovnání s jedním z předchozích let (tedy v porovnání s roky 2020 či 2021) klesla, jak ukazuje následující graf.

Graf č. 1 – Nehodovost v krajích

Podíl nehod způsobených řidičem, který byl pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, dosahuje celorepublikově za rok 2022 úrovně 4,9 procenta. Oproti dvěma předchozím sledovaným letům 2020 a 2021 to představuje pokles z tehdejších 5,4 procenta, respektive 5,1 procenta. V jednotlivých krajích je pokles oproti alespoň jednomu z předešlých dvou let znatelný u deseti ze čtrnácti krajů.

Graf č. 2 – Nehodovost v krajích způsobená alkoholem a drogami

Nejrizikovější oblasti

Ačkoliv nejvíce dopravních nehod se co do počtu událo v minulých třech letech ve Středočeském kraji, největší podíl nehod způsobených alkoholem je v kraji Moravskoslezském, Plzeňském či Jihomoravském. Dokládají to také data České kanceláře pojistitelů (ČKP).

„Mezi nejrizikovější oblasti s nejvyšším výskytem nehod pod vlivem alkoholu patří tradičně oblast jihozápadní Moravy a západu Čech, zejména Plzeňska,“ uvedla mluvčí ČKP Veronika Pilková. Podíl nehod pod vlivem alkoholu překračuje podle kanceláře hranici deseti procent v okresech Plzeň-sever, Tachov, Znojmo, Hodonín a Jindřichův Hradec, dodala.

Graf č. 3 – Přehled nehod způsobených alkoholem nebo drogami za rok 2022

Nejčastěji bourají středně podnapilí

Z obdobných grafů plynoucích také z dat pro roky 2020 a 2021 vyplývá, že nejčastěji je v případě řidiče pod vlivem alkoholu naměřena hodnota nad 1,5 ‰ alkoholu v krvi. To odpovídá stavu střední opilosti, kdy u řidiče dochází ke ztrátě sebekontroly a kritického úsudku či k poruše koordinace a rovnováhy.

Graf č. 4 – Přehled nehod způsobených alkoholem nebo drogami za rok 2021

Za volantem se to pak projevuje nejčastěji tak, že řidič nepřizpůsobí rychlost jízdy, nevěnuje se řízení či nezvládá řízení vozidla, nedokáže se správně otáčet nebo couvat, uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends. „Je to ale také i jízda po nesprávné straně vozovky,“ dodal.

Graf č. 5 – Přehled nehod způsobených alkoholem nebo drogami za rok 2020

„Nejtragičtějšími příčinami dopravních nehod nadále zůstávají nepřizpůsobení rychlosti
dopravně technickému stavu vozovky, nevěnování se řízení, přejetí do protisměru a nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Tyto příčiny se na celkovém počtu usmrcených podílejí více než 50 procenty,“ uvedl také ředitel služby dopravní policie Jiří Zlý.

Řidiči pod vlivem bourají do stromů nebo na křižovatkách velkých měst

Nejvíce nehod, ke kterých dochází pod vlivem omamných látek, se stává na křižovatkách ve velkých městech.  „Podle portálu nehod jasně dominují křižovatky velkých měst,” uvedl Chalas z DataFriends k tomu, v  jakých místech nejčastěji dochází k nehodám zaviněným řidiči s přítomností alkoholu či drog v krvi.

Společnost pak dále uvádí, že ačkoliv podíl nehod s alkoholem meziročně mírně klesl, stále jsou tyto nehody jedny z nejrizikovějších. „Z naší analýzy týkající se nehodovosti se stromy vyplývá, že téměř 13 procent nehod se stromy jsou takové nehody, při kterých byl řidič pod vlivem alkoholu,“ dodal Chalas.

Velkou roli hraje alkohol také v souvislosti s úmrtím lidí při dopravních nehodách. „I přesto, že se počty fatálních následků daří v posledních letech buď snižovat, nebo jejich nárůst není extrémní, je opravdu více než nutné, aby všichni účastníci silničního provozu věnovali plnou pozornost svému jednání a aby své chování přizpůsobovali nejen dopravní situaci, ale také svým schopnostem či povětrnostním podmínkám,“ uzavřel Zlý.